Rescue Camp - podzim 2026

Šest dní, na které se nezapomíná Šest dní, spousta hodin příprav, desítky lidí, spousta techniky, stovky zážitků a příběhů, na které budeme ještě dlouho vzpomínat. Takový byl Rescue Camp Podzim 2026. Bylo to šest dní plných výcviku, nových zkušeností, adrenalinu, spolupráce, ale také humoru, improvizace a okamžiků, které se do žádného oficiálního scénáře napsat nedají. A protože toho bylo opravdu hodně, pojďme si celý náš společný týden připomenout pěkně od začátku.

ÚTERÝ – ZAČÍNÁME! A HNED PĚKNĚ OD PODLAHY V úterý ve 13:30 dorazil realizační tým. Čekalo nás šest náročných dní a bylo potřeba připravit všechno tak, aby následující program proběhl co nejlépe. Nejdříve samozřejmě přišla na řadu velmi důležitá logistická záležitost – oběd. Řízky s bramborami! Protože hladový organizátor je nebezpečný organizátor. Po obědě jsme vyrazili do prostoru lomu u Ratiboře, kde začaly přípravy hlavní akce. Bylo potřeba připravit techniku, vybavení, zázemí a všechno ostatní, co jsme měli během následujících dní potřebovat. Do 17:00 postupně dorazili také ostatní účastníci Rescue Campu do kempu v Čichořicích. Proběhlo úvodní seznámení, organizační informace a rozdělení do tří týmů, které nás měly provázet během celého kempu. Tento den měl ale také jednu smutnější a velmi osobní chvíli. Společně jsme se naposledy rozloučili s naší zesnulou kuchařkou Lenkou. Byla to chvíle vzpomínek a poděkování za všechno, co pro nás udělala. Lenka už bohužel nemohla být součástí letošního Rescue Campu, ale v našich vzpomínkách s námi zůstane. V 19:00 jsme nasedli do autobusu, který nám zapůjčilo SDH Strupčice, a vyrazili směrem na Strupčice. Příjezd byl přibližně ve 20:30. A tam nás čekalo ubytování, na které se nezapomíná. Hotelový standard nejvyšší kategorie – přímo v hasičárně Strupčice: - podlaha, - koberec, - matrace, - spacák. Žádné zbytečné luxusní vybavení, žádné wellness. Prostě základní výbava každého správného dobrodruha. A hned při příjezdu nás přivítala nezapomenutelná věta: „No vy jste tu chyběli!“ V tu chvíli jsme věděli, že jsme na správném místě. A že nás čeká opravdu zajímavý týden.

STŘEDA – POLYGON, KOUŘ, VYPROŠŤOVÁNÍ A TROCHA CHEMIE Středeční ráno patřilo přesunu na polygon do Terezína. Čekal nás program, během kterého si účastníci mohli vyzkoušet náročné situace, seznámit se s postupy záchranářů a poznat, jak vypadá práce v podmínkách, které rozhodně nejsou ideální. Součástí programu byla také návštěva muzea a praktický výcvik v zakouřeném prostředí. A tady patří velké poděkování JSDH Terezín, která nám umožnila využít jejich polygon. Tento výcvikový prostor si členové jednotky vybudovali vlastníma rukama a je vidět, kolik práce a úsilí za ním stojí. Moc děkujeme za možnost si zde výcvik vyzkoušet. Právě při výcviku v zakouřeném prostoru vznikla jedna z hlášek, která nás provázela ještě dlouho potom. Roman s Vojtou se rozhodli, že do zakouřeného prostoru půjde jako první Maky. Jejich odůvodnění bylo naprosto jednoduché: „Dámy mají přednost!“ Gentlemanský přístup se zkrátka nezapře. Jen si nejsem jistý, jestli Maky jejich galantnost ocenila úplně stejně. Při výcviku nechyběly ani další zajímavé momenty. Jedna malá plynová láhev málem dostala roli obyčejného hrnce. I takové věci se stávají, když člověk pracuje v zakouřeném prostoru a musí se rychle orientovat. Po dopoledním programu přišel zasloužený oběd a nechyběly ani retro zákusky. A pozor, retro nebylo jejich datumem výroby, ale recepturou! Zkrátka návrat ke klasice, která nikdy nezklame. Následoval přesun do Strupčic, kde jsme absolvovali hygienickou přestávku a připravili se na další část programu. Ta už patřila vyprošťování osob z havarovaných vozidel. Odborný komentář a vysvětlení jednotlivých postupů měl na starosti náš vedoucí Ondra. Účastníci tak měli možnost nejen sledovat samotné vyprošťování, ale také pochopit, proč se jednotlivé postupy provádějí právě tak, jak se provádějí. Do programu se zapojili: - JSDH Strupčice, - JSDH Malé Březno, - Báňská záchranná služba Most, - dopravní policie pod vedením Tomáše Pinkase. Původně se měl zapojit také HZS Chomutov, ale profesionální hasiči museli bohužel odjet k reálné hromadné dopravní nehodě. A přesně taková je realita této práce – plán může být připravený sebelépe, ale skutečný zásah má vždy přednost. Večer nás čekala ještě ukázka s názvem OLEJ A VODA. Oba jsou dobrými služebníky, ale také dokážou být velmi špatnými pány. Zvlášť když se olej dostane do varu a dojde ke kontaktu s vodou a plamenem. V tu chvíli totiž může dojít k prudkému rozstříknutí hořícího oleje a k velmi nebezpečnému vzplanutí. Ukázka nám názorně připomněla, proč se s podobnými situacemi musí zacházet s maximální opatrností a proč voda rozhodně není řešením každého požáru. A protože po celém dni bylo potřeba doplnit energii, přišly na řadu buřty a společné posezení. Noc jsme stejně jako tu předchozí strávili na hasičské stanici ve Strupčicích.

ČTVRTEK – KDYŽ JDE DO TUHÉHO, ROZHODUJE KAŽDÝ KILOGRAM Čtvrteční den byl opět věnován především praktickému výcviku. Nejprve jsme se setkali s příslušníky HZS Správy železnic Chomutov, kteří nám představili svou práci a specifika zásahů na železnici. Účastníci se seznámili s vyprošťovací technikou a měli možnost vyzkoušet si práci s nářadím, které se při zásazích používá. Na řadu přišel Hooligan, hydraulické nůžky a rozpínák. A že to nebylo žádné lehké nářadí! Některé kusy vážily kolem třiceti kilogramů. Přesto se s nimi naši účastníci poprali naprosto bez problémů. Následoval přesun k HZS Žatec. Tady nás čekala další zajímavá část programu. Velkým zážitkem byla ukázka práce se čtyřicetimetrovým výškovým žebříkem, slaňování a další praktické činnosti spojené se záchranou osob ve výškách. Součástí programu byla také první pomoc a kardiopulmonální resuscitace. Účastníci tak získali další zkušenosti, které se jim mohou hodit nejen v hasičském sportu, ale především v běžném životě. Po skončení programu následoval přesun na ubytování do Čichovic. Další den za námi, další nové zkušenosti a další důvod, proč večer nikdo nemusel dlouho přemýšlet, jestli už je čas jít spát.

PÁTEK – HLAVNÍ AKCE V LOMU RATIBOŘ Páteční den byl jedním z hlavních bodů celého Rescue Campu. V lomu Ratiboř u Žlutic jsme připravili rozsáhlé společné cvičení, do kterého se zapojilo několik jednotek a složek integrovaného záchranného systému. Na místě se setkali: - JSDH a SDH Jáchymov, - lezecká skupina HZS Karlovarského kraje, - dronaři HZS Karlovarského kraje, - ZZS Karlovarského kraje, - psovodi Městské policie Kraslice, - JSDH Strupčice. Po úvodním seznámení s činností jednotlivých složek se rozběhl hlavní program. Jedním z úkolů byla záchrana bezvědomého horolezce, kterého musela z náročného prostředí dostat lezecká skupina. Účastníci tak mohli sledovat práci specialistů, kteří se při podobných zásazích pohybují v podmínkách, kde rozhodují zkušenosti, sehranost a správně zvolený postup. Další část programu patřila pátrání po osmi pohřešovaných osobách. Celou ukázku pátrací akce velel Lukáš Novotný, velitel JSDH Jáchymov, který řídil jednotlivé postupy a spolupráci zapojených skupin. Do akce se zapojily pátrací skupiny, psovodi, drony i terénní technika. Bylo potřeba spolupracovat, předávat informace a koordinovat jednotlivé postupy. Velmi zajímavou ukázku připravili také psovodi Městské policie Kraslice. Jejich čtyřnohý parťák nám předvedl, jak dokáže zadržet pachatele ukrytého ve vozidle. Nechyběla ani ukázka práce při zadržení nebezpečných a agresivních osob, například uživatelů drog, kteří mohou být při zásahu nepředvídatelní a ohrožovat své okolí. Bylo vidět, že služební pes není jen společník svého psovoda, ale především důležitý a vysoce efektivní pomocník při zásazích. Zdravotnická záchranná služba Karlovarského kraje předvedla svou práci a zapojila se také se čtyřkolkou. Velké díky patří Románce, Bětce a Péťovi za jejich ochotu, energii a profesionální přístup. A výsledek pátrání? Všech osm pohřešovaných osob bylo nalezeno! Tohle byl přesně ten okamžik, kdy jsme si mohli říct, že společná práce má smysl. Byla to pořádná ukázka toho, co všechno dokážou lidé, když táhnou za jeden provaz. A samozřejmě nemohly chybět ani drobné komplikace a historky, které se při podobných akcích prostě stávají. A pak tu byl Adam, kterého se v jednu chvíli podařilo zaměnit za černou plachtu. I takové okamžiky patří k nezapomenutelným zážitkům. Velké poděkování patří všem zúčastněným složkám za jejich čas, ochotu, profesionální přístup a předání zkušeností našim mladým účastníkům. Zvláštní poděkování patří také společnosti Eurovia a společnosti Regent Žlutice za umožnění realizace výcviku v prostoru lomu Ratiboř.

SOBOTA – PSYCHOLOGIE, PLÁN B A NOC, KTERÁ SE TROCHU PROTÁHLA Sobotní program začal výcvikem v psychologické první pomoci. Protože při zásahu nejde pouze o techniku, vybavení a správně provedený postup. Stejně důležité je umět komunikovat s člověkem v krizi, poskytnout mu psychickou podporu a zvládnout náročné situace také po lidské stránce. Večer nás čekala závěrečná noční hra s názvem: OPERACE POSLEDNÍ SPOJENÍ Původní scénář počítal s rozsáhlou noční operací v lesním terénu. Připravené byly týmy, úkoly, figuranti, technika, vozidla i závěrečná mise. Jenže počasí se rozhodlo, že nám do scénáře napíše vlastní kapitolu. Silný déšť, tma, neznámý terén a pohyb divokých zvířat v okolí nás přiměly přehodnotit původní plán. Bezpečnost účastníků byla samozřejmě na prvním místě, a proto jsme venkovní část operace zrušili a všechny přesunuli do jídelny. A tady nastoupil plán B! Z původně připravené terénní operace se stala improvizovaná mise pod střechou. Úkoly, šifry, spolupráce a závěrečné rozuzlení zůstaly zachovány. A co je nejdůležitější? Mise byla splněna! Účastníci všechny připravené úkoly zvládli, a protože si to po náročném týdnu zasloužili, bylo jim dovoleno protáhnout večerku až do půlnoci. A to byla teprve jízda! Po půlnoci se v jídelně rozezněla kytara a účastníci společně zpívali. Atmosféra byla skvělá a nikomu se pochopitelně nechtělo do postelí. Jenže i ten nejhezčí večer musí jednou skončit. Proto byli všichni odveleni do postelí. Většina poslechla. Až na pár jedinců, kteří přišli s prosbou, zda by nemohla být ještě jedna úplně poslední akce. Odpověď byla jasná: tentokrát už ne. Je pozdě, přípravy by zabraly příliš času a ráno nás čeká další program. Tak šli naši účastníci se smutkem v očích spát. Jenže… To nám nedalo. Několik hlav se spojilo dohromady a vznikl rychlý, poněkud šílený a velmi nebezpečný plán. Vytáhli jsme Jeep, obsadili tábor číslo dvě a zamířili do chatky číslo 5. Z té jsme během krátké chvíle vytvořili improvizovanou varnu pervitinu. A protože na pořádnou akci je potřeba pořádné množství figurantů, vzbudili jsme naše kolegy. Ti se sice možná těšili na klidný spánek, ale služba je služba a dobrý figurant se přece neptá, kolik je hodin! POSLEDNÍ AKCE – DOPRAVNÍ NEHODA U VAR­NY Scénář byl tentokrát opravdu výživný. V Jeepu cestovaly tři osoby. Za tmy vycházel z improvizované varny pervitinu chodec, který nevnímal okolí. Došlo ke střetu vozidla s chodcem. Za volantem seděla řidička, která při nárazu proletěla čelním sklem a zůstala ležet na kapotě vozidla s poraněním krční tepny. Spolujezdkyně na předním sedadle zůstala zaklíněná pod přístrojovou deskou a další spolujezdkyně na zadních sedadlech po úderu do hlavy přestala vnímat okolí a realitu. Jenže tím komplikace rozhodně nekončily. Z improvizované varny vyběhly dvě výrazně potetované dámy a začaly do celé situace pořádně zasahovat. A aby toho nebylo málo, samotný zásah ještě komplikovala zdrogovaná manželka sraženého chodce, která se rozhodla, že záchranářům rozhodně nic neusnadní. Zkrátka pořádná noční směna! Účastníci tak dostali další mimořádnou příležitost vyzkoušet si komunikaci s agresivními figuranty, zvládání chaosu na místě nehody, vyhodnocení situace a samotný záchranný zásah. A teď ještě jedna věc, která si zaslouží vlastní kapitolu. KVĚTINÁČ, KTERÝ ZLIKVIDOVAL PŮLKU TÝMU Při nástupu na poslední noční akci se totiž odehrála událost, kterou bychom do žádného scénáře nenapsali, ani kdybychom chtěli. Na zemi ležela pneumatika, která už nějakou dobu suplovala květináč. A právě tato nenápadná dekorace se rozhodla, že se stane hlavním aktérem večera. Čtyři členové týmu o ni postupně zakopali a předvedli, že i obyčejný květináč může být za správných podmínek velmi účinným prostředkem k likvidaci poloviny zásahové skupiny. A právě při této noční akci nám také zaspaly Kačka s Týnkou. Člověk připraví mimořádnou noční operaci, zajistí Jeep, figuranty, zraněné, agresivní osoby, varnu a kompletní scénář… a nakonec mu část účastníků prospí budíček. Zkrátka Rescue Camp! Celá poslední akce začala ve 1:45 a skončila přibližně ve 4:30 ráno. A tím jsme definitivně zakončili sobotní program a přivítali neděli.

NEDĚLE – POSLEDNÍ NÁSTUP A KONEC JEDNÉ VELKÉ AKCE Po velmi krátké noci nás čekala neděle. Tentokrát už žádné další překvapivé scénáře ani mimořádné zásahy. Neděle patřila závěrečnému úklidu, třídění materiálu, údržbě techniky a postupnému balení všeho, co jsme během šesti dní používali. Po náročném programu přišla chvíle dát všechno zase do pořádku. A pak nás čekala poslední společná tečka – závěrečný oběd. Polévka s játrovou rýží a jako hlavní chod knedlo-zelo-výpečky. To už nebyl obyčejný oběd. To bylo regulérní gastro porno! Po všech těch dnech, kdy jsme běhali po lese, tahali vybavení, řešili úkoly a překonávali nejrůznější překážky, to byla opravdu zasloužená odměna. Následoval poslední společný nástup, rozloučení a postupné odjezdy domů. Šest dní skončilo. Zůstaly vzpomínky, nové zkušenosti, přátelství a spousta historek, které se budou ještě dlouho vyprávět.

PODĚKOVÁNÍ A teď to nejdůležitější. Rescue Camp není o jednom člověku, jednom veliteli ani jednom organizátorovi. Je o lidech, kteří jsou ochotni věnovat svůj čas, zkušenosti, energii a často i vlastní volno tomu, aby mohli něco předat dál. Proto patří obrovské poděkování všem, kteří se na přípravě a realizaci letošního Rescue Campu podíleli. JSDH Terezín – za možnost využít jejich vlastnoručně vybudovaný výcvikový polygon a za příležitost vyzkoušet si výcvik v zakouřeném prostředí. HZS Správy železnic Chomutov – za odborný program, ukázky a praktické zkušenosti. HZS Žatec – za výcvik, práci s výškovou technikou, ukázky slaňování a první pomoci. HZS Karlovarského kraje – za účast lezecké skupiny a dronařů, profesionální ukázky a zapojení do pátečního cvičení. ZZS Karlovarského kraje – za odbornou účast a předávání zkušeností. Zvláštní poděkování patří Románce, Bětce a Péťovi za jejich čas, ochotu, energii a skvělý přístup. Psovodům Městské policie Kraslice – za ukázku práce služebních psů a předvedení jejich schopností při zadržení nebezpečných osob. JSDH Strupčice – za spolupráci, zapůjčení autobusu, zázemí a pomoc při praktických ukázkách a výcviku. JSDH Malé Březno – za spolupráci při praktických ukázkách. Báňské záchranné službě Most a dopravní policii pod vedením Tomáše Pinkase – za účast a odborné ukázky. JSDH a SDH Jáchymov – za organizaci, zázemí, technické zabezpečení a veškerou práci spojenou s přípravou a průběhem Rescue Campu. Zvláštní poděkování patří Lukáši Novotnému, veliteli JSDH Jáchymov, za velení páteční ukázce pátrací akce. Velké poděkování patří také společnosti Eurovia a společnosti Regent Žlutice za vstřícnost, podporu a umožnění realizace výcviku v prostoru lomu Ratiboř. Děkujeme všem instruktorům, figurantům, organizátorům a lidem v zákulisí, bez kterých by se taková akce vůbec nemohla uskutečnit. A samozřejmě děkujeme také všem účastníkům.

A NA ÚPLNÝ ZÁVĚR… Tak přátelé, máme za sebou šest dní, na které jen tak nezapomeneme. Šest dní příprav, organizování, telefonování, převážení materiálu, řešení problémů a občasného přemýšlení, proč jsme si to vlastně zase vymysleli. Ale když se člověk podívá zpátky, vidí především spoustu úsměvů, nové zkušenosti, týmovou spolupráci a partu mladých lidí, kteří do toho šli naplno. Možná jste si odvezli nové znalosti, zkušenosti, pár modřin, unavené nohy a trochu méně spánku, než by vám doporučil lékař. Ale hlavně doufáme, že jste si odvezli zážitky a přátelství, na která budete dlouho vzpomínat. Rescue Camp není jen šest dní výcviku. Je to příležitost ukázat, že pomoc druhým má smysl, že odvaha neznamená nebát se, ale dokázat překonat vlastní obavy, a že nejlepší výsledky vznikají tehdy, když lidé spolupracují. A právě kvůli tomu to celé děláme.

Takže ještě jednou všem obrovské DÍKY!

Odpočiňte si, dospěte spánkový deficit, dejte dohromady bolavé svaly a hlavně si užijte to, co jste společně dokázali. A kdo si myslí, že tímhle všechno končí, toho musíme zklamat. RESCUE CAMP PODZIM 2026 – MISE SPLNĚNA! A to nejlepší na závěr: Už teď se na vás všechny těšíme na konci března 2027, kdy nás čeká další společné dobrodružství – další Rescue Camp! Tak doufáme, že si do té doby odpočinete, naberete síly a hlavně nezapomenete, kde máte spacáky. Člověk nikdy neví, kdy se zase bude hodit hotelový standard Strupčice.

Protože když se sejde správná parta lidí, žádný plán B není problém. Jen se občas musí přesunout do jídelny. A někdy se z něj vyklube ještě jedna akce ve čtvrt na dvě ráno. DĚKUJEME VÁM VŠEM!

Za realizační tým Daniel Dostál

více fotografií zde: Reacue Camp 2026 podzim – kshkvk – album na Rajčeti